Jak vytvořit dobrý průzkum (návod)

Jednoduchý návod, jak vytvořit dobrý průzkum

LimeSurvey umožňuje velmi rychle sestavit průzkum. Bohužel to ale také znamená, že velmi snadno vytvoříte i špatný průzkum.

Na této stránce najdete jednoduchého průvodce sestavením průzkumu, jehož vyplnění nebude pro vaše publikum zdlouhavé a který vám zároveň přinese smysluplné odpovědi.

Další velmi užitečné informace nabízí také blog "Survey design tips & tricks".

Před vytvořením průzkumu

Před návrhem jakéhokoli dotazníku je třeba zodpovědět několik důležitých otázek - ve skutečnosti ještě předtím, než se rozhodnete, zda je dotazník správnou cestou.

Co přesně chcete svým výzkumem zjistit?

Jakmile na tuto otázku odpovíte, zeptejte se dále:

• Pomůže mi průzkum získat informace, které pro svůj výzkum potřebuji?
• Koho je vhodné požádat o vyplnění průzkumu?
• Jak zajistím, že oslovím správné lidi?
• Jak nejlépe pomoci těm, kdo průzkum vyplňují, aby otázkám plně porozuměli (aby byly získané informace přesné a užitečné)?
• Které statistické metody (pro analýzu dat), pokud nějaké, chci nebo potřebuji na data po jejich shromáždění použít?

Toto je jen několik z otázek, na které potřebujete jasné odpovědi, když se rozhodujete, zda je LimeSurvey pro vás tím správným nástrojem.

LimeSurvey se skvěle hodí pro plně strukturované (všechny otázky, které možná budete potřebovat položit, znáte ještě před zahájením rozhovoru), standardizované (každý dostane víceméně stejný dotazník) a převážně kvantitativní (jde hlavně o čísla nebo otázky s předdefinovanými odpověďmi) dotazníky, které se sbírají online.

Do určité míry se od toho můžete samozřejmě odchýlit. LimeSurvey můžete použít ke sběru odpovědí u některých typů telefonických rozhovorů. LimeSurvey můžete použít také ke sběru kvalitativních dat, např. pomocí textových otázek.

V určitém okamžiku však můžete dospět k závěru, že vhodnější jsou jiné výzkumné metody.

Struktura dotazníku

Při rozhodování o pořadí otázek a o tom, jak je seskupit, je třeba zvážit několik hledisek.

Pokud je to možné, začněte otázkami, na které se snadno odpovídá a které jsou všem respondentům příjemné. Často půjde o filtrační otázky, tj. otázky, které potřebujete položit, abyste zjistili, zda oslovujete správné lidi (k řešení těchto filtračních otázek použijte podmínky a/nebo kvóty).

Umístění těchto typů otázek na začátek může pomoci zabránit tomu, aby respondenti průzkum opustili před jeho dokončením, protože lidé jsou méně ochotni skončit, jakmile už vložili určité úsilí do odpovídání na tyto úvodní/filtrační otázky.

Příklady:

Which of the following fruit do you like?
#Apples   ()
#Bananas  ()
#Cherries ()

(jedna volba)

Pomocí podmínek můžete zobrazit další otázku týkající se třešní, pokud respondent zvolil ''třešně''.

Why do you prefer cherries?
#They are tasty
#I love the color
#They are healthy
#They are juicy
#I love cherry pie

(otázka s více volbami (nebo s jednou volbou, podle toho, zda potřebujete přesná data))

How much do you like cherries?
#1) Not much more than other fruit
#2) Like them more than other fruit
#3) It's one of my favourite fruits!
#4) I ADORE CHERRIES!

(jedna volba)

Do you know any recipes with cherries?

[textfield]

Výše je příklad snadno zodpověditelných úvodních otázek následovaných hlavní otázkou.

Cílem bylo shromáždit recepty s třešněmi, jablky a banány.

Na druhou stranu, pokud potřebujete položit obtížně zodpověditelné otázky, zvažte použití samostatných stránek pro každou otázku nebo skupinu otázek a umístěte tyto obtížné otázky úplně na konec. Pokud se pak respondenti rozhodnou průzkum nedokončit, jejich předchozí odpovědi jsou alespoň uloženy.

Dalším hlediskem týkajícím se struktury je vyhnout se zkreslení, které způsobuje samotný dotazník.

Například v tržním výzkumu existují koncepty, které vyžadují nepodpořené a podpořené otázky.

Příkladem nepodpořené otázky by byla:

"Které značky čokolády znáte?"

(následuje prázdné textové pole)

Následuje příklad podpořené otázky:

 "Které z následujících značek čokolády znáte?"

(následuje seznam značek (vícenásobné možnosti))

Jak již bylo zmíněno, pokud se rozhodnete zahrnout do jednoho dotazníku oba typy otázek (podpořené i nepodpořené), umístěte je na různé stránky a nepodpořené otázky zařaďte před podpořené. Pokud podpořená otázka předchází nepodpořenou, může to nezáměrně ovlivnit odpovědi účastníků, a tím znehodnotit vaše výsledky.

Jednotlivé otázky

Otázky by neměly být sugestivní. „Jaký je váš názor na LimeSurvey?“ je přijatelná (nesugestivní) otázka, zatímco „Nesouhlasíte, že LimeSurvey je opravdu skvělý nástroj?“ je otázka sugestivní.

Další příklady a návrhy formulace otázek:

Lidé mohou na darování peněz odpovědět „ano“, pokud jim položíte otázky tímto způsobem:

• Milujete přírodu?
• Přispějete penězi na pomoc řece?

Pravděpodobně odpoví „ne“, pokud jsou otázky položeny tímto způsobem:

• Je nedostatek peněz pro vás problém?
• Darujete peníze na pomoc řece?

Abyste získali správné odpovědi, řaďte otázky:

• od nejméně citlivých po nejcitlivější
• od obecných ke konkrétnějším
• od otázek na fakta k otázkám na názory

Otázka v průzkumu může být také:

• Otevřená (respondent odpovídá vlastními slovy), nebo
• Uzavřená (respondent vybírá z omezeného počtu možností)

Uzavřené otázky se analyzují mnohem snadněji, ale respondenti nemusí mít možnost uvést odpověď, kterou skutečně chtějí.

Příklad: "Jaká je vaše oblíbená barva?"

Otevřená otázka: Někdo může odpovědět „tmavě fuchsiová“. V takovém případě budete muset ve výsledcích mít kategorii „tmavě fuchsiová“.

Uzavřená otázka: S nabídkou pouhých 12 barev bude vaše práce jednodušší, ale respondenti si možná nebudou moci vybrat přesně svou oblíbenou barvu.

Každou otázku pečlivě zvažte a rozhodněte se, zda má být otevřená, nebo uzavřená. Pokud potřebujete hlubší vhled do odpovědí, použijte otevřené otázky. Pokud tomu tak není, lze použít uzavřené otázky.

Příklad (otevřená otázka): "Jaký je podle vás nejlepší způsob, jak vyčistit řeku?"

Zvolte otevřenou otázku: odpovědi možná nepůjde snadno zpracovat do tabulky nebo grafu, ale můžete získat hluboký vhled do pocitů a myšlenek lidí ohledně čištění řeky nebo životního prostředí a ve svých zprávách použít přímé citace.

Příklad (uzavřená otázka): "Jak často navštěvujete řeku?"

Zvolte uzavřenou otázku s následujícími možnostmi:

• Téměř každý den
• Alespoň 5krát ročně
• 1 až 4krát ročně
• Téměř nikdy

Tato data budete moci přehledně zobrazit ve sloupcovém grafu.

Při práci s otázkami s výběrem z více možností nebo s jednou volbou dbejte na to, abyste zvolili vhodný typ otázky a vhodně formulovali otázky i odpovědi.

Například:

Which of the following fruit do you like?
#Apples   ()
#Bananas  ()
#Cherries ()

Výše uvedená otázka je typickou otázkou s výběrem z více možností, protože se vám může líbit několik položek na seznamu. Naproti tomu "Které z následujících druhů ovoce máte nejraději?" je otázka s jednou volbou.

Oba příklady s ovocem byly formulovány tak, aby bylo jasné, že vás zajímá pouze uvedené ovoce. Pokud byste se zeptali "Které je vaše oblíbené ovoce?", měli byste mít buď opravdu vyčerpávající seznam ovoce, nebo – pravděpodobněji – použít nastavení LimeSurvey pro přidání pole „Jiné“. Obecně platí, že možnosti odpovědí musí být ve většině případů úplné, vzájemně se vylučující a jednoznačné.

Pokud máte otázky s výběrem z více možností nebo s jednou volbou s velkým počtem možností, mějte na paměti, že to může způsobit další zkreslení, protože respondenti se pravděpodobně soustředí na úplně první možnosti a ne na ty uprostřed. LimeSurvey nabízí skvělou možnost náhodného pořadí otázek, čímž lze tento problém do určité míry odstranit.

Co dělá průzkum dobrým?

Existují 3 vlastnosti průzkumu, které pomáhají získat správné odpovědi potřebné pro přesnější hodnocení:

1. Otázky jsou jasné a přesné a společně umožňují podrobné, jednoznačné a smysluplné odpovědi.
2. Všechny předdefinované odpovědi a jejich formáty jsou pro danou otázku vhodné.
3. Lidé mají prostor doplnit další informace, pokud to potřebují.

Kromě toho mějte vždy na paměti uživatelský zážitek. Čtení, posouvání a klikání jsou únavné činnosti. Proto:

1. Vyhněte se zbytečným otázkám.
2. Používejte podmínky, abyste se nemuseli ptát na otázky, které nejsou pro konkrétního respondenta relevantní.
3. Otázky i odpovědi udržujte krátké a snadno čitelné – používejte vhodné formátování.
4. Zvažte kompromis mezi posouváním a klikáním. U krátkých dotazníků (5–15 otázek, podle složitosti otázek) zobrazte vše na jedné stránce. U delších dotazníků využívejte skupiny uvážlivě, tj. seskupujte otázky srozumitelně. Pomocí popisů skupin jasně uveďte téma následujících otázek.
5. Nepleťte respondenty různými škálami, tj. co nejvíce omezte počet různých typů škál, rozsahů škál a různých popisů škál. Snažte se neměnit směr škál. (Existují některé metodologické výjimky.)
6. U hodnoticích škál může být užitečné použít sudý počet možností hodnocení, aby bylo rozhodování pro respondenty snazší (viz níže).

Example for answer scales about how ''good'' something is:

1. Very good

2. Good

3. Quite good

4. Not that good

5. Bad

6. Very bad

Example for answer scales about how ''bad'' something is:

1. Good

2. Fair

3. Bad

Nejlepší způsob, jak začít s návrhem průzkumu, je na okamžik si představit ideální zpětnou vazbu. Je samozřejmé, že nejužitečnější jsou smysluplné odpovědi, proto se snažte vytvořit otázky, které k takovým odpovědím vybízejí.

Jak na to? Nejlepší metodou je oddělit jednotlivé oblasti a rozhodnout, jaké informace potřebujete.

Představte si například, že jste uspořádali akci otevřenou pro veřejnost a potřebujete získat obecnou zpětnou vazbu k této akci.

Následující průzkum je příkladem průzkumu, který nemusí být vhodný pro získání užitečných odpovědí:

Bavila vás akce?

( ) Ano

( ) Ne

Jak dobré bylo Wi-Fi?

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( )

Měli jste problémy s cestou na akci?

( ) Ano

( ) Ne

Byla poskytnutá mapa užitečná?

( ) Ano

( ) Ne

Jak se vám líbilo složení řečníků?

( ) Velmi smutný ( ) Smutný ( ) Neutrální ( ) Šťastný ( ) Velmi šťastný

Pro výše uvedený scénář by byly lepší maticové otázky.

Maticové otázky.

Obecně platí, že škály by se měly používat pouze u otázek týkajících se věku, času (možná) nebo množství. Maticové otázky musí být správně formulovány, aby poskytly co nejužitečnější zpětnou vazbu. Mějte na paměti, že matice povinných otázek může vaše publikum odrazovat, protože pokud není správně strukturovaná, neumožňuje získat žádné další informace.

Pokud někdo vyplňuje váš průzkum, pravděpodobně chce poskytnout zpětnou vazbu, a pokud si myslí, že nemůže sdílet nic užitečného, jednoduše zavře okno a odejde.

Co je tedy špatně na výše uvedeném průzkumu?

Podívejme se na jednotlivé otázky jednu po druhé.

Otázka 1 ve skutečnosti nic nepřináší. Představte si, že obdržíte 100 odpovědí „ne“. Samotná odpověď neposkytuje žádnou užitečnou informaci o tom, proč se respondentovi akce nelíbila. Zůstali byste v nejistotě, jaký je důvod odpovědí „ne“, a také byste nevěděli, co s těmito odpověďmi dělat. Možné zlepšení si ukážeme za chvíli.

Otázka 2 je horší než první. Vrátíme-li se ke třem znakům dobrého průzkumu, vidíme, že otázky musí být jasné a přesné. Nejsem odborník na Wi-Fi, ale jsem si docela jistý, že existují lepší způsoby, jak to měřit. Navíc neumožňuje smysluplně odpovědět na otázku typu: „Co uděláte se zjištěním, že 33 % lidí ohodnotilo vaše Wi-Fi jako dobré oproti pouhým 23 %?“ Tři znaky dobrého průzkumu také říkají, že předdefinované odpovědi musí být pro danou otázku vhodné.

Je docela zřejmé, že použití škály u této otázky vám nepomůže zlepšit kvalitu vašeho Wi-Fi. U této otázky je jednoznačně potřeba ponechat prostor, aby lidé mohli přidat další informace. Jak by mohl někdo nahlásit konkrétní problém, aniž by ho mohl rozvést?

V tomto případě by bylo téměř nemožné získat dostatek informací, abyste mohli řádně vyřešit problémy, které respondenti s Wi-Fi měli. Smyslem průzkumů je získat užitečné informace, se kterými můžete pracovat nebo se z nich poučit.

Otázky 3 a 4 by měly stejné výsledky jako první dvě otázky. Umožňují pouze odpověď „ano“ nebo „ne“ a ani jedna nenabízí možnost přidat podrobnosti. Návrhy, jak tyto typy otázek zlepšit, uvádíme za touto částí.

Otázka 5, poslední otázka, je dalším neúčinným příkladem. Zjišťovat míru spokojenosti s něčím není příliš užitečné, protože každý člověk má jiné zájmy, a proto bude mít pravděpodobně každý jiný názor na jednotlivé řečníky. Je to další příklad, kdy je použita otázka typu „škála“, přestože by použita být neměla.

Podívejte se na vylepšený průzkum níže.

Využili jste Wi-Fi v místě konání?

( ) Ano

( ) Ne

Měli jste s Wi-Fi nějaké problémy?

( ) Vůbec žádné problémy

( ) Několik drobných potíží, nic závažného

( ) Jeden nebo dva vážné problémy

( ) Wi-Fi bylo téměř nepoužitelné.

Pokud jste problémy měli, mohli byste je stručně popsat? (Textové pole)

Měli jste potíže s cestou na akci?

( ) Ano

( ) Ne

Jak jste se na naši akci dostavili?

( ) Vlakem

( ) Autem

( ) Autobusem

( ) Lehkou kolejovou dopravou (např. metro, tramvaj)

( ) Pěšky

Použili jste mapu z našich webových stránek?

( ) Ano

( ) Ne

Pokud jste se na mapu podívali, byla dostatečně podrobná?

( ) Ano

( ) Poskytla mi hrubou představu. Pro více podrobností jsem však použil(a) jinou mapu.

( ) Vůbec nebyla podrobná

Pokud jste mapu nepoužili, proč?

( ) Nebyla dostatečně podrobná

( ) Použil(a) jsem raději navigaci/Google Mapy.

( ) Ani jsem nevěděl(a), že existuje!

Obecně řečeno, byli řečníci zajímaví? Líbily se vám prezentace?

( ) Téměř všechny byly zajímavé a naprosto příjemné

( ) Převážně příjemné, ale několik méně zajímavých přednášek.

( ) Půl na půl

( ) Spíše nudné než zajímavé

( ) Žádná nebyla zajímavá

Upřesněte prosím svou odpověď na předchozí otázku. Klidně uveďte konkrétní

osoby či přednášky. (Textové pole)

Pokud bychom mohli zlepšit nabídku přednášek, nebo máte jakékoli jiné zajímavé nápady týkající se

přednášek, uveďte je níže (Textové pole)

Máte-li jakákoli další doporučení nebo nápady, uveďte je prosím níže. (Textové pole)

Tento průzkum může být o něco delší, ale mnohem snáze se na něj odpovídá a odpovědi se lépe interpretují. Když se na každé téma zeptáte dvou nebo tří otázek, můžete při zpracování výsledků provést podrobnější analýzu. Představte si například, že v odpovědi na první otázku původního průzkumu vám 30 lidí uvedlo, že mělo potíže s cestou na akci.

To by byla veškerá informace, kterou byste z výsledků mohli získat. S novou sadou odpovědí by však bylo možné zjistit, které druhy dopravy lidem způsobovaly potíže. Navíc byste mohli zjistit, zda používali poskytnutou mapu, nebo jiný způsob navigace, a využít to k cíleným zlepšením v budoucnu.

Mějte na paměti, že po 50 otázkách uživatel s největší pravděpodobností přestane číst.

Dalším důležitým doplněním jsou otázky s textovým polem. Umožňují vašim respondentům poskytnout konkrétní zpětnou vazbu, ze které můžete čerpat. Je dobré tyto otázky nedělat povinné, protože mohou lidi od odpovídání odradit.

Závěrem lze říci, že při tvorbě průzkumu byste se měli snažit vytvořit takový, který klade konkrétní otázky a přináší užitečnější informace pro analýzu. Pamatujte také, že je užitečné shromáždit i trochu doplňujících informací, protože je lze využít k lepší analýze odpovědí.

Důležité je také správně formulovat otázky. Pokud mají lidé na otázky odpovídat a nerozumí jim, zavřou okno a odejdou. Pokud je to možné, nechte svůj průzkum před zveřejněním zkontrolovat někoho jiného, abyste se ujistili, že jsou otázky srozumitelné.

Zkreslení průzkumu

Při provádění průzkumu trhu je klíčem k získání nezkreslených odpovědí nekladení otázek, které by mohly ovlivnit odpovědi respondentů. Vyhnutí se zkreslení průzkumu pomáhá vyloučit odpovědi, které mohou shromážděná data zneplatnit nebo zkreslit. Firmě nebo jednotlivci bez odpovídajícího školení či znalostí v oblasti průzkumu trhu se v tomto směru snadno a často stane chyba. Týká se to mnoha věcí, od způsobu formulace otázky přes typy odpovědí, ze kterých lze vybírat, až po způsob, jakým tazatel otázky přednáší, pokud se data sbírají telefonicky nebo osobně.

Následuje příklad zkreslené otázky:

How much did you enjoy the event?

( )Velmi

( )Jen trochu

( )Příliš ne

( )Vůbec ne

Na první pohled se zdá, že se strukturou této otázky není žádný problém. Respondent má přece na výběr od „velmi“ po „vůbec ne“. Problém je ale ve formulaci otázky. Tím, že se respondenta ptáme, „jak moc“ se mu akce líbila, si tazatel již vytvořil zkreslení, protože předpokládá, že se respondentovi akce nějakým způsobem líbila, což nemusí být pravda.

Následující příklad by byl lepším způsobem, jak položit otázku tak, aby neovlivnila odpověď respondenta:

How would you rate your overall enjoyment of the event on a scale of 1 - 5: 1 = "Not at all" and 5 = "Completely enjoyed"

1 2 3 4 5

( ) ( ) ( ) ( ) ( )

Přeformulováním otázky může respondent odpovědět pomocí škály, na které snadno určí míru svého zážitku, a tazatel může snadno zpracovat výsledky do tabulky a porovnat je s ostatními respondenty. Samozřejmě je třeba přidat další otázky, které zjistí podrobnosti o tom, co se respondentům líbilo nebo nelíbilo.

Toto je jen jeden z příkladů toho, jak drobné změny ve formulaci mohou váš průzkum vylepšit.